ARTE
Není mandala jako mandala
V našem západním světě se mandala udomácněla především v nesčetně mnoha omalovánkách. Obvykle jsou pro dospělého zákazníka. Výrazný dekorativní prvek v pravidelném kruhu, plný květin, girland, lístků či zvířat vyzývá k vymalování slibující zklidnění mysli a vyladění naší energie. Musím se ještě i teď smát při vzpomínce, jak jsem se pilně pustila do vymalování. Zklidnění však nepřišlo. Ještě den na to jsem si masírovala bříško pravého palce na ruce. Vytvořila jsem si na něm bolestivou rýhu, jak jsem urputně držela pastelku. A tak moc jsem toužila se zklidnit. Zároveň jsem byla plná hněvu a frustrace. Nefunguje to. Nebo jsem já vadná?
Avšak pravidelné symboly mě neustále přitahovaly. A já jsem neustále cítila hněv během vybarvování. Až mi nakonec došlo, že potřebuji víc než jen vyplňovat barvou určitá – některá až miniaturní – pole. Potřebuji tvořit vlastní obrazy, vlastní scény. Později jsem do již vybarvených obrazců domalovala akrylem figury či dolepila obrázky a vytvořila si vlastní mandalu. A to bylo pro mě osvobozující.
„Podařilo se mi převést emoce do obrazů.. abych nalezl obrazy, jež byly v emocích skryté – vnitřně mě to uklidnilo
a ukonejšilo.“ Jung, 1965
Mandala znamená v sankrstu kruh. Nacházíme ji nejen v buddhistickém náboženství, kdy se tvoří použitím barevného písku na podlahu chrámu, ale také na prosklených rozetách křesťanských chrámů. Sám Jung uvádí, že je prakticky součástí každého vyznání. Kruh je zkrátka velmi silný symbol. Alchymista Jacob Bohme přiřazuje k mandale i tvz. kvaternitu, tedy rovnoramenný kříž. Dále přirovnává střed mandaly k oku boha nebo jak vysvětluje Jung k pohledu do sebe – do nevědomí – a pohledu směrem ven – do vědomí. Okraj mandaly odkazuje na to, co je na povrchu. Respektive co se externizuje navenek. Samozřejmě nemůžeme tento popis brát zcela doslovně a používat jej při tvorbě či „čtení“ mandaly jako přesný návod. Bylo by to velmi krátkozraké. Přednost má samotný zážitek a vztah tvůrce k mandale. To je klíčové.
Z tohoto krátkého popisu o mandale můžeme vyvodit, že je mandala velmi živá. Je proto někdy smutné, když člověk narazí jen na jakýsi dekor, který se titěrně až pedantně vykreslí podle šablony a skoro až roboticky vymaluje. Bez citu, lidského rukopisu či nápadu. Setkala jsem se i s případem, kdy se taková schématická mandala zavěsila na zeď v práci se slovy, že má podporovat vzájemnou soudržnost kolektivu. Problém byl v tom, že samotná autorka mandaly dělala na oddělení nepříjemný vzduch svojí hašteřivostí. Tvorba mandaly je o kontemplaci, o nahlížení dovnitř a ven. Není to zaklínadlo či manipulace okolí. Je to spíše rozhovor, který se aktualizuje v nás. Je proto důležité mít odvahu pro vlastní citlivost a obnaženou zranitelnost. Jinak se vnitra nelze dotknout.
Mandala tedy nepromlouvá jen v alchymii či v náboženských tradicích. Dokáže přemlouvat i osobně k nám. Sama jsem svou mandalu tvořila postupně a intuitivně. Nakonec se mnou doslova bydlela až přišlo uvědomění, že je třeba otočit její tok plynutí. Nastavila mi zrcadlo a položila mi další výzvu do života. Někdy si můžeme zakoupit mandalu či si ji objednat přesně pro nás. I to je někdy cesta. Jelikož však vím, jakou sílu má proces její samotné tvorby, ráda vás zvu na workshop, na kterém si vytvoříte mandalu vlastní tvořivosti. Skrze imaginaci se dotknete svých silových pomocníků, tvarů, barev a stylů. Navštívíte svého vnitřního umělce a možná vám i něco poradí či ukáže. Následně si vytvoříte mandalu na plátno ať už malbou akrylem, kresbou nebo koláží. Hranicí se stane jen rozměr plátna.
Autor obrázku: Miroslava Blašková
